Městské hradby v Uherském Hradišti [ Hradby nebo ohradní zeď ]
Městské hradby
Uherské Hradiště bylo založeno v polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. na strategicky významném ostrově v řece Moravě, k jehož obrannému potenciálu významně přispívala okolní močálovitá krajina a také městské opevnění. Nejstarší hradby tvořil zemní val s palisádou, od poloviny 14. století byly budovány hradby kamenné. Hradební systém postupem času tvořily dvě hradební zdi - vnitřní a vnější, mezi nimi byl vodní příkop napájený vodou z řeky Moravy. Vnitřní hradební zeď úzce obepínala střed města, její součástí byl předsunutý příkop, do něhož vystupovalo 7 věží (3 válcové, 4 hranaté). Hradební zeď dosahovala šíře až 150 cm, výška byla rozdílná podle úrovně terénu (přibližně kolem 400 cm). Komunikaci s okolím umožňovaly 2 brány (Kunovská a Staroměstská), k nimž později přibyla třetí menší brána (Zadní, Královská, Matyášova).
Středověká hradba byla ve 2. polovině 17. století doplněna vnější hradební zdí. Stalo se tak po roce 1655, kdy bylo Uherské Hradiště prohlášeno za jednu z moravských zemských pevností a byla pro něj naplánována výstavba moderního bastionového opevnění v duchu zásad novoitalské a staroholandské inženýrské školy. Stávající středověké opevnění bylo ponecháno beze změny, aby plnilo pomocnou funkci druhého obranného okruhu. Do předpolí středověké hradby byla v několika stavebních etapách, počínaje rokem 1660, vybudována vnější hradba s 11 bastiony (sv. František, Marie Terezie, sv. Karel, Bonomo, sv. Jiří, sv. Šebestián a Roch, sv. Antonín, sv. Ignác, Stubenberg, Wallis, sv. Josef). Opevňovací práce probíhaly až do poloviny 18. století. Po celou dobu trvání hradišťské pevnosti ( do roku 1782) byly hradby neustále zdokonalovány, o jejich kvalitě svědčí i ta skutečnost, že město nebylo nepřáteli nikdy dobyto. Po zrušení pevnosti se město postupně rozrůstalo i za hradby, které byly postupně bourány. Do dnešních dob se dochovaly již jen jejich pozůstatky na několika místech ve městě. Část vnitřní hradební zdi se dochovala u Matyášovy brány, další na konci Dlouhé ulice, kde původně stávala jedna z válcových věží, poslední pozůstatky zdi pak vidíme u Galerie Slováckého muzea. Z vnějšího opevnění zůstaly zachovány pozůstatky tří bastionů - sv. Františka (za Měšťanskou besedou).
